Chotkovy sady v Praze

Chotkovy sady nejsou obyčejný park – jsou vrstevnatý historický artefakt v krajině města. Náš soutěžní návrh obnovy, který jsme měli možnost tvořit společně s týmem švédského ateliéru MANDAWORKS a dalšími kolegy, vrací do hry kompoziční logiku Františka Thomayera, která byla postupně rozmělňována náhodnými zásahy. Otevírá průhledy na město, posiluje osy, zpřesňuje prostorovou kompozici a eliminuje vše, co s původním záměrem nijak nesouzní. Do historické struktury přidává současný program: místa k setkání a pobytu, nové trasy i drobnou kulturní stopu. Výsledkem má být čitelné, živé a ekologicky odolné místo, kde minulost neurčuje budoucnost, ale dává jí pevný rámec.

Hlavní principy návrhu

• Historie a významy – obnova koncepce Františka Thomayera, průhled na Letohrádek, připomínka starší historie

• Kompozice a design – posílení centrální osy, otevření výhledů, detailní kompozice u pomníku Julia Zeyera, kvalitní povrchy, mobiliář, orientační systém.

• Děje a funkce – různorodá místa pobytu, prostor pro malé kulturní akce, zachování pěších okružních cest, nové propojení do Chotkovy ulice a Jeleního příkopu.

• Prostředí a příroda – ochrana dlouhověkých stromů, obnova kompozičních skupin, jasná strategie pěstební péče, posílení biodiverzity

Naše vize obnovy Chotkových sadů vychází z jejich mimořádné památkové hodnoty a z historického odkazu. Návrh staví na dochovaných historických vrstvách, základní morfologii, vazbě na Jelení příkop, údolí potoka Brusnice a konceptech obou významných parků. Hlavní hodnoty parku, jemná kompozice cest, siluety vzrostlých stromů, významné kompoziční osy a vazby spolu s významnými výhledy, které utvářejí základní charakter místa, jsou respektovány a dále rozvíjeny. Koncept pracuje prostřednictvím posílení kompozice, citlivého doplnění vegetace a otevření chybějících průhledů.

Návrh se opírá o původní koncepci Františka Thomayera a rozvíjí jeho kompozici s respektem k logice a duchu místa. Cestní síť je citlivě upravena tak, aby působila přirozeněji, navazovala na okrajové linie porostů a současně zapojila vzrostlé stromy. Nekoncepční novodobé výsadby ustupují kompozičně jasnějším skupinám, které doplňují Thomayerův záměr a posilují charakter parku.

Hlavním cílem je obnova klíčových kompozičních principů – posílení osy průhledu na letohrádek, trojdílného členění parku a romantického zákoutí s pomníkem Julia Zeyera. Znovuotevřené vyhlídky a nové plochy zvou k posezení i k vychutnání panoramat Prahy. Vodní motiv je částečně zpřítomněn na jižním svahu, jako doprovod nové pěší cesty.

Obnova respektuje nejen hodnoty minulosti, ale přináší i nové vrstvy – doplnění pěších a cyklistických propojení, oživení pobytových míst, vytvoření jemných detailů mobiliáře a orientačního systému. Důraz je kladen na různorodé způsoby využití: od formálních sezení a společenských setkání po klidná místa v trávníku či v zákoutích romantické zahrady. Park se otevírá i drobným kulturním a výtvarným aktivitám, které posilují jeho živý charakter.

Zásadní roli hraje ochrana a dlouhodobá péče o výjimečné stromy – duby, lípy a platany, které tvoří identitu sadů. Cílové charakteristiky vegetace jsou nastaveny v souladu s historickou kompozicí i potřebami biodiverzity. Ochrana starých stromů, podpora hnízdění ptáků a netopýrů i citlivý management keřových skupin podtrhují ekologickou hodnotu území.

Obnova, inspirovaná minulostí a doplněná o nové možnosti využití a lepší prostupnost, vytváří pevný základ pro budoucí život parku – místo s osobitým silný významem, místo příběhů.

Hodnocení návrhu – souhrn

„Návrh představuje vyvážené a citlivé řešení, které kultivovaně rozvíjí historickou kompozici parku a přináší kvalitní krajinářské i architektonické pojetí s důrazem na detail a funkční propojení. Přesto návrh místy naráží na technická omezení a vykazuje nerealistické prvky, zejména v řešení svahů a vodního hospodářství. Celkově jde o promyšlený, detailní a esteticky hodnotný návrh, který však zůstává spíše v rámci tradičního pojetí a jen omezeně rozvíjí nové koncepční přístupy.“