Unikátní projekt Parku Zahrádky ve Vysočanech ukazuje, co všechno může krajinářská architektura řešit a jak široké jsou její přesahy do dalších oblastí. Na začátku stála silná potřeba kvalitního veřejného prostoru v rychle, až překotně se rozvíjející pražské čtvrti. Území původně určené k výstavbě se díky aktivitě hlavního města promění v park. Tato proměna probíhá způsobem, který u nás není běžný – vyžaduje citlivou práci s existujícím místem, koordinaci napříč profesemi a průběžnou komunikaci s veřejností.
Územní studie Vysočany
Územní studie Vysočany ateliéru m4 architekti, na jejímž zpracování spolupracovala také Zuzana Štemberová z našeho ateliéru TERRA FLORIDA, pojmenovala potřebu kvalitních veřejných prostor a zeleně v rychle se rozvíjející části města. Jedním ze zjištění bylo, že obyvatelé za rekreací a trávením volného času ve velké míře vyjíždějí mimo území. Pozemky budoucího Parku Zahrádky byly podle starého územního plánu určeny k další výstavbě. Proti tomu dlouhodobě vystupovali místní obyvatelé, zejména spolek Rokytka žije!, a v návrhu nového Metropolitního plánu je už území vymezeno jako parkové prostranství. Vznikla tak příležitost vytvořit nový veřejný prostor přímo uvnitř čtvrti a posílit rekreační osu podél Rokytky.
Místo a jeho historie
Zahrádková osada vznikala ve Vysočanech od 50. a 60. let 20. století v souvislosti s rozvojem průmyslové čtvrti. Po zhruba sedmdesát let zde zahrádkáři vytvářeli svébytné prostředí drobných parcel, chatek, ovocných stromů, záhonů a cest. Ještě v roce 2023 měla část zahrádek své nájemníky. Po jejich odchodu začaly chatky využívat lidé bez domova, a před zahájením demolic proto nebylo možné řešit jen stavby a vegetaci, ale také spolupracovat se sociálními službami. Právě tato fáze dobře ukazuje, že proměna místa v park není jen otázkou návrhu prostoru, ale také práce s lidmi a se skutečnou situací v území.
Průzkumy a analýzy
Ještě před zahájením demolic jsme území podrobně prošli a zmapovali jeho hlavní hodnoty – vzrostlé stromy a další vegetaci, terén, cesty, drobné stavby, chatky i prvky původních zahrad. Terénní průzkumy probíhaly od léta 2025 a jejich výsledkem bylo rozdělení prvků na ty, které je možné odstranit, a ty, které má smysl zachovat, chránit nebo dále využít.
Pracujeme přitom s principem adaptive reuse – tedy s novým využitím toho, co už na místě existuje. Přístup běžný v architektuře přenášíme i do práce s krajinou. Součástí bylo také ekonomické porovnání, které ukázalo, že zachování stávající vegetace a dalších hodnot může být výhodnější než plošné vyčištění území a založení parku od nuly.
Citlivá demolice a intenzivní dozory
Demolice neprobíhala plošně, ale postupně po jednotlivých objektech tak, aby se zachovalo maximum hodnotného – vzrostlá zeleň, terén, cesty, drobné stavby i prvky původních zahrad. Pohyb techniky byl omezen na vymezené trasy a část prací probíhala ručně.
Klíčovou součástí byly naše intenzivní autorské dozory přímo na místě. Při postupném odkrývání území jsme průběžně rozhodovali, co zachovat, co odstranit a jak upravit další postup tak, aby nedošlo k nevratnému poškození místa.
Přechodná fáze budoucího parku
Po dokončení demolic se území otevřelo veřejnosti a vstoupilo do přechodné fáze. Ta není jen čekáním na výsledný návrh – sledujeme, jak lidé místo skutečně používají, co v něm oceňují a co je potřeba upravit. Zároveň pokračuje péče o vegetaci, zachované chatky a další prvky původních zahrad tak, aby se neztratil přírodní charakter ani atmosféra místa. Zkušenosti z prvního období bez oplocení a zpětná vazba od místních budou jedním z podkladů pro výslednou krajinářsko-architektonickou studii.
Co dál
Dalším krokem je krajinářsko-architektonická studie, která určí cílovou podobu parku. Bude vycházet z hodnot, které se podařilo zachovat, ze zkušeností získaných během demolic a přechodné fáze i z toho, jak místo skutečně využívají lidé. Cílem je vytvořit veřejný park, který zachová charakter bývalé zahrádkové osady, její biodiverzitu a atmosféru a zároveň bude dlouhodobě fungovat jako přirozená součást Vysočan.
Pohled z výšky na bývalou zahrádkářskou osadu obklopenou novou zástavbou Vysočan.
Demolice vyžadovala přesnou koordinaci týmu i průběžné rozhodování přímo na místě, aby zůstalo zachováno maximum hodnotného.
Kontrast zachované zahrádkářské struktury s novou bytovou zástavbou Vysočan.
Drobné stopy původního zahrádkářského života.
Některé původní zahradní chatky se zachovávají jako zázemí budoucího parku.
Původní cibuloviny a trvalkové porosty, které jsou součástí vegetační paměti zahrad.
Místo:
Autor:
TERRA FLORIDA: Zuzana Štemberová a Lucie Vogelová
Rozloha:
Projekt:
Realizace:
Investor:
Městská část Praha 9
Fotografie:
Martin Micka
MČ Praha 9