Navrhovaná podoba rajského dvora Emauzy vychází z dochovaných pramenů s důrazem na tradiční výraz a modulové členění prostoru. Prostor je rozdělen tradičním křížovým uspořádáním cest v osách situovaných podle světových stran s kruhovým centrálním prostorem, ve kterém je umístěna dominanta kříže. Rajský dvůr je přístupný v rámci prohlídky kláštera.
Vlastní ztvárnění je navrženo jako inverzní, kde je kříž odhmotněn a vymezen objemovým uspořádáním vnějších ploch. Toto ztvárnění poukazuje na sekularizaci naší duchovně vyprázdněné společnosti a průzory, které vytvářejí objem hmoty okolo kříže, lze vnímat tak, že je ve své podstatě obsažen ve všem, co nás obklopuje.
Dimenzování půdorysné dispozice respektuje původní modul, tj. násobky tří metrů, který je uplatněn v rámci kruhového podstavce o průměru 3 m, dále jej opisuje 1,5 m široká cesta, na kterou navazuje vegetační plocha v šíři 3 m a dále zpevněná plocha opět v šíři 3 + 1,5 m. Vegetační plocha je navíc členěna dle použitých prvků na 1,5 m široké celky.
Myšlenka na rekonstrukci kříže v jeho původní autentické podobě byla s ohledem na jeho složitost opuštěna. Nově navrhovaná úprava jasně deklaruje, že se jedná o nový prvek, který si ovšem klade za cíl vytvořit duchovní sepětí s původním prvkem, a to za pomoci původních symbolů a hesel na podstavci.
Řešení vegetačních úprav si klade za cíl zachytit typický charakter záhonů rajských dvorů s léčivými, kořeninovými a aromatickými rostlinami a současně neúměrně nenavyšovat nároky na udržovací péči. Z těchto důvodu je plocha rozdělena na část s trávníkovým povrchem a část se záhonovými výsadbami s typickým druhovým zastoupením rajských dvorů v kombinaci s prostorotvorným dřevinami doplňujícími objemové členění prostoru ve vazbě na centrální plastiku s motivem kříže. Členění jednotlivých ploch rozvíjí celkový záměr, kdy se výška (struktura) jednotlivých ploch zvyšuje od okrajů směrem ke středové plastice, tj. trávníková plocha je situována po obvodu a záhonové výsadby ke středu plochy.
S ohledem na charakter prostoru je zde zastoupen pouze lavičkami. Koncepčně se snaží reagovat na charakter prostoru, kde si klade za cíl co nejméně konkurovat centrálnímu prvku a přirozeně se začlenit v rámci již přítomných materiálů. Z tohoto důvodu padla volba na kamenné lavičky, které jsou navrženy v rustikální podobě minimálně opracovaného kvádru, který má pouze hladce opracované sedací plochy tak, aby se na nich nedržela voda a jinak je ponechán s přirozenými lomovými hranami z výroby štípáním. Podstavec budou tvořit dva hranoly z tropického dřeva.
Místo:
Autor:
Krajinářská architektura – TERRA FLORIDA: Antonín Wágner
Rozloha:
Projekt:
Realizace:
Fotografie:
Marie Moravcová, Antoním Wágner, P. Luňáček